Co je radon a proč je ve stavbě téma
Radon (Rn-222) je přirozeně se vyskytující radioaktivní plyn, který vzniká v horninách a půdách. V exteriéru se rozptýlí, ale v budově se může hromadit – hlavně v přízemí, suterénu a technických místnostech.
Zdravotně se neřeší „radon jako plyn“, ale jeho rozpadové produkty, které se vdechují a zatěžují plicní tkáň. Dlouhodobě vyšší koncentrace radonu zvyšují riziko rakoviny plic a riziko je výrazně vyšší u kuřáků.
Praktický stavební překlad:
Radon není „materiálový problém“, ale problém proudění plynu přes netěsnosti.
Zdroj (zdravotní rizika a vazba na rakovinu plic): WHO – Radon and health
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/radon-and-health
Jak se radon dostává do domu: nejsou to zdi, ale podlaha a detaily
Radon do interiéru nejčastěji přichází ze zeminy pod domem. Pomáhají mu dvě věci:
1) Podtlak v domě
Dům si často „nasává“ vzduch z podloží: komínový efekt, vítr, digestoř, krb, nevyvážené větrání/rekuperace. Čím těsnější dům a čím vyšší podtlak, tím větší motivace pro plyn, aby hledal cestu dovnitř.
2) Připravená cesta – netěsnost
Radon nepotřebuje velkou díru. Stačí mu souvislá mikrospára nebo špatně řešený prostup.
Nejčastější vstupy:
- pracovní spára v betonáži (deska, základový pas, vana)
- napojení deska–stěna, kouty, rohy
- trhlinky a kaverny v betonu
- instalační prostupy (voda, kanalizace, elektro chráničky, zemnění)
- šachty, revizní vstupy, technologické průrazy
- suterénní konstrukce a napojení izolací
Proč právě prostupy bývají slabé místo
Protože prostup je „konflikt“ několika požadavků najednou:
- musí být mechanicky stabilní
- musí vydržet sedání / dilatace / vibrace potrubí
- musí být vodotěsný (tlaková i netlaková voda)
- často musí být plynotěsný (radon, metan v rizikových lokalitách)
- a hlavně: musí to být proveditelné na stavbě konzistentně, bez improvizace
Když se prostup řeší ad-hoc (pěna, tmel „co zbyl“, pás „nějak kolem“), vznikne typický scénář:
- izolace v ploše je v pořádku
- detail u prostupu není spojitý
- proudění plynu se soustředí do nejslabšího místa
- měření po dokončení ukáže problém, i když „všechno vypadalo dobře“
Nejčastější chyby, které v praxi zabíjejí radonovou ochranu
-
„Dáme tam pěnu a bude.“
Montážní pěna není radonová bariéra. Časem degraduje, pracuje, popraská a hlavně není navržená jako systémové plynotěsné řešení. -
Nespojitost izolace v detailu
I kvalitní radonová/hydroizolační vrstva je k ničemu, když se v rohu nebo u prostupu „ztratí kontinuita“. -
Chybějící kompatibilita vrstev
Materiály si nemusí sednout chemicky ani mechanicky. Detaily pak odcházejí na rozhraních. -
Prostup bez definované „geometrie detailu“
Když detail závisí na šikovnosti konkrétního řemeslníka, bude mít každá stavba jiné výsledky. -
Kontrola až po zaklopení
Jakmile se to zavře, je pozdě. Detaily se mají kontrolovat ve fázi, kdy jsou vidět.
Co funguje: princip „plynotěsné cesty“ a systémový detail
U radonu je klíčové přestat přemýšlet v ploše a začít přemýšlet jako plyn:
- plyn hledá nejmenší odpor
- proudění se soustředí do „nejlepší“ netěsnosti
- ochrana musí být souvislá, definovaná a opakovatelná
Detail musí být „hotový výrobek“, ne improvizace
To znamená:
- jasná skladba
- jasné napojení na izolaci
- jasný způsob dotažení kolem potrubí
- a jasná kontrola provedení
A přesně tady dává smysl používat systémové prostupy / manžety / průchodky, které jsou navržené tak, aby:
- vytvořily definované těsnění kolem potrubí
- umožnily čisté napojení na hydroizolaci
- minimalizovaly riziko chyby na stavbě
- udržely funkci i při drobném pohybu potrubí
Doporučený postup pro stavebníka: jak to udělat správně a bez zbytečných nákladů
1) Zjisti radonové riziko lokality
U novostaveb se radon obvykle řeší už v projektu podle podkladů pro dané místo (radonový index / průzkum).
Národní kontext (ČR): Czech Republic Radon Action Plan (Radonový program)
https://www.radonovyprogram.cz/
2) Navrhni ochranu „odspodu“ a mysli na detaily
V ploše zvolíš bariéru, ale v detailech rozhoduje:
- napojení deska–stěna
- pracovní spáry
- všechny prostupy
3) Udělej kontrolu detailů před zakrytím
Fotodokumentace detailů není paranoia. Je to nejlevnější pojistka.
4) Po dokončení změř
Měření je jediný způsob, jak ověřit, že detaily fungují i v reálném provozu domu.
Mini-checklist: kde se na stavbě soustředit (radon + prostupy)
- [ ] je detail prostupu definovaný systémem, nebo improvizace?
- [ ] je napojení na hydroizolaci jednoznačné a souvislé?
- [ ] je těsnění kolem potrubí dlouhodobé (ne „dočasné“)?
- [ ] jsou vyřešené rohy a kouty bez „ztracené vrstvy“?
- [ ] proběhla kontrola a fotky před zakrytím?
FAQ – časté otázky, které lidé řeší
Je radon problém jen ve starých domech?
Ne. U novostaveb se často objeví překvapení právě kvůli detailům: těsný dům + podtlak + slabé místo v prostupu = radon má dálnici do interiéru.
Stačí dobře udělaná hydroizolace v ploše?
Plocha je základ, ale praxe ukazuje, že rozhodují napojení a prostupy. Plyn neprojde „přes všechno“, ale najde jednu cestu – a tou bývá detail.
Pomůže větrání?
Ano, ale nemusí stačit. A některé režimy větrání mohou při špatném nastavení vytvářet podtlak, který nasávání z podloží zhorší. Primární je mít kvalitně utěsněnou konstrukci proti zemině.
Jak poznám, že mám problém?
Jedině měřením. Radon není cítit. Pokud je dům v rizikové lokalitě, nebo je tam suterén/technická místnost nad podložím, dává smysl měřit.
Závěr: radon se neřeší „materiálem“, ale detailem
Radon je typická ukázka problému, který se tváří jako „nějaká norma“, ale ve skutečnosti je to praktická disciplína detailů. Když je detail prostupu navržený systémově a provedený bez improvizace, radon nemá kudy jít. Když je detail „nějak“, radon si tu cestu najde – a často přesně tam, kde to nikdo nečekal.